OSOBNOSTI ČÁSLAVSKÉHO KŮRU

LITERÁTSKÉ/LITERÁCKÉ BRATRSTVO V 16. A 17. STOLETÍ

JAN JOSEF DUSÍK

(16. 8. 1738 - 24. 6. 1818)
- autor mešní písně Již jsem dost pracoval a dalších duchovních skladeb
- otec Jana Ladislava Dusíka

STANISLAV MACH

(4. 9. 1906 - 24. 12. 1975)
- autor mešních písní Před oltářem Nejvyššího, S knězem v tomto okamžiku, Pospěš duše do svatyně, Rozleťte se zpěvy vzhůru a K Tobě, Matko, branám nebe a dalších duchovních skladeb

projekt STANISLAV MACH - život naplněný hudbou



Jan Josef Dusík pocházel z typické rodiny českých kantorů a hudebníků. Narodil se 16. srpna 1738 v Mlázovicích (okr. Jičín). Po otcově předčasné smrti se vzdělával u svého strýce, kantora Jana Vlacha ve hře na housle, klavír, hoboj, fagot a varhany. V šestnácti letech se stal výpomocným učitelem v malé vesničce Lánov u Vrchlabí. Poté působil jako učitel a varhaník v Chlumci nad Cidlinou a od r. 1758 v Čáslavi, společně s dalším učitelem a ředitelem kůru Martinem Kruhem. Roku 1759 se oženil se s Veronikou Štěvetovou, výbornou harfenistkou. Z jejich osmi dětí (3 synové a 5 dcer) se tři zapsaly do evropského hudebního povědomí: Jan Ladislav (1760-1812), mj. v dětství též varhaník v Čáslavi a během studií v Jihlavě, Kutné Hoře a pražském Emauzském klášteře, především však klavírista, skladatel evropského významu a hráč na skleněnou harmoniku (jeden z exemlplářů tohoto nástroje je vystaven v Galerii Městského muzea a knihovny Čáslav v Jeníkovské ulici), dále pak František Josef (1765-1816), který stejně jako jeho bratr v dětství zastupoval svého otce u čáslavských varhan a také hrál na varhany v Emauzském klášteře, poté působil jako koncertní mistr v Benátkách a milánské La Scale a jako varhaník v Lublani, a konečně Kateřina Veronika Anna ((1769-1833), zpěvačka, klavíristka a harfenistka, která žila v Londýně.
Přímá spojitost mezi školou a kostelem (kantor mj. zajišťoval chrámový hudební provoz často i vlastní skladatelskou činností) také u Dusíka zcela přirozeně směřovala ke komponování chrámových skladeb a písní, jež se v té době provozovaly na kůru v Čáslavi i v Kutné Hoře. Některé z nich zlidověly, jako např. postní píseň Již jsem dost pracoval, která je zařazena do současného mešního zpěvníku O nezanedbatelném hudebním působení Jana Josefa Dusíka v Čáslavi svědčí i to, že se o něm zmiňuje v jednom se svých dopisů z r. 1792 skladatel Joseph Haydn. Podrobnější informace (z r. 1772) týkající se Dusíka však máme dochovány díky knize anglického skladatele, historika a spisovatele Charlese Burneyho (1726-1814) Hudební cestopis XVIII. věku, v níž popisuje setkání s Dusíkem na své cestě po Evropě: "Po návštěvě ve škole mne Dusík doprovodil do kostela a zahrál mi na dobře znějících, nepříliš velkých varhanách obdivuhodnou fantazii … Improvizoval také fugu na pěkné, nové téma a mistrovsky ji provedl. Po mém soudu to byl jeden z nejlepších varhaníků, které jsem během své cesty slyšel. Stěžoval si, že ztratil techniku, poněvadž nemůže doma cvičit, a dodal, že musí vyučovat příliš mnoho začátečníků a nezbývá mu času na studium; jeho domek je plný nejen vlastních, nýbrž i cizích dětí".
Dusík vyučoval ve svém domě č. 103 na čáslavském rynku (nynější dům č. 171 na Žižkově náměstí, poblíž základní školy), který roku 1773 zakoupil od svého tchána a kde umístil „školní světnici“, v níž sám vyučoval. (Tehdejší čáslavská elementární škola byla pouze dvoutřídní, regenschori Martin Kruh vyučoval v „prvním klasse“, Dusík pak v „druhém klasse“). Oba kantoři vyučovali nejen ve škole, ale dávali i soukromé hodiny v neděli, tzv. „opakující hodiny“ a samozřejmě také soukromě vyučovali hudbu. Jak taková tehdejší běžná výuka probíhala? To nám opět může přiblížit výše zmíněný hudební historik Ch. Burney: "Procestoval jsem celé království české od jihu až k severu a všude jsem pečlivě sledoval, jak se prostý člověk učí hudbě. Shledal jsem, že nejenom v každém větším městě, ale také ve vesničkách, kde je triviální škola, učí se chlapci a děvčata hudbě. V Německém Brodě, Jeníkově, Čáslavi, vzdálené jednu poštovní stanici od Kolína, jsem ji poznal zblízka. Varhaník a kantor Johann Dulsick a první houslista farního kostela Martin Kruch, kteří jsou zároveň učiteli, uspokojili mé očekávání. Přišel jsem do školy, která byla plná dětí od šesti do deseti nebo jedenácti let; děti četly, psaly, hrály na housle, hoboje a fagoty a na jiné nástroje. Varhaník měl v pokojíku ve svém domě čtyři klavichordy a na každém cvičil malý chlapec; jeho devítiletý syn byl už dobrý pianista."
Vlivem inflace a nepříliš lukrativního zaměstnání upadal Dusík do dluhů a r. 1805 byl nucen dům prodat. To však jeho finanční situaci nikterak zásadně nevyřešilo. Dusíkovy dluhy se zvyšovaly, také díky tehdejší hospodářské krizi a nákladům na léčení své rodiny. Roku 1807 zemřela Dusíkova žena Veronika a jedenáct let po ní, v chudobě, po roční vážné nemoci umírá 24. června 1818 i Dusík, který službu kantora a varhaníka (jak v chrámu sv. Petra a Pavla, tak sv. Alžběty) vykonával dle záznamů až do roku 1817 (svých 79 let!).

Použité informační zdroje
ŠKRDLE, František. Jan Josef Dusík, čáslavský kantor a varhaník : 1738 - 1818). Čáslav : Josef Malý, 1934.
BURNEY, Charles. Hudební cestopis VIII. věku. Praha : SHV, 1966.



Stanislav Mach

Stanislav Mach se narodil 4. září 1906 v Jilemnici v rodině řemeslníků a tkalců. Zdejší prostředí typické svou specifickou rázovitostí, projevující se zejména tradicí lidové poezie a slovesností atd., výrazně ovlivnilo jeho kulturní vnímání. Mach v Jilemnici studoval hru na housle, poté v Pardubicích i hru na varhany u pozdějšího docenta brněnské JAMU Františka Michálka a harmonii a kontrapunkt u Jiljího Waltera, pozdějšího regenschoriho v chrámu Panny Marie Vítězné v Praze (u Pražského Jezulátka). Ve dvacátých a třicátých letech působil Mach spolu se svou manželkou Gabrielou – „Jelčou“ (sopranistka, varhanice) na jilemnickém kůru, kde mj. spolupořádali chrámové koncerty, jež později přispěly ke vzniku místní cyrilské jednoty . Působení na kůru podněcovalo Macha v aktivní kompoziční činnosti: jednalo se zejména o mše, skladby pro liturgikou dobu vánoční a přirozeně drobná díla pro zpěv s průvodem varhan. Mach ovšem v té době reagoval také na události, které přinášela okupace českého pohraničí v roce 1938, což dokládá mj. jeho Missa in honorem Sancti Venceslai, op. 64 pro smíšený sbor, orchestr a varhany s motivem Nedej zahynouti nám, ni budoucím (1939).
Politická situace na počátku 40. let vedla manžele Machovy k rozhodnutí odejít z pohraničí do středních Čech – do Čáslavi. Oba manželé zde poté vyučovali na hudební škole (Mach později se stal jejím ředitelem), začali působit na čáslavském kůru (opět Mach jako jeho regenschori) a v podstatě tak navázali na své jilemnické hudební aktivity. Činnost manželů Machových v Čáslavi dosáhla svého vrcholu v 60. letech – výborná úroveň chrámového sboru a spolku Hlahol, organizace pravidelného koncertního života s akcentem na koncerty duchovní hudby s díly nejvýznamnějších skladatelů tohoto žánru a samozřejmě i stále plodnější Machova vlastní činnost skladatelská.
Následující normalizační léta s sebou přinesla další nucené omezení aktivit manželů Machových, zejména na poli hudby duchovní. Mach v roce 1969 opustil post ředitele hudební školy v Čáslavi, avšak pokračoval v aktivitách ostatních, zejména v posílení a povzbuzení situace chrámového sboru, který v tomto politickém období účinkoval pouze při liturgicky významných dnech (Vánoce, Velikonoce, …), a společně s manželkou Gabrielou (prakticky až do jejich tragické smrti 24. 12. 1975) ve službě varhanické.

Machův kompoziční jazyk není progresivní, ani zásadním způsobem novátorský. Prozrazuje vliv romantiků (Smetana, Dvořák, Foerster) a nikterak zásadně nevybočuje z mantinelů vycházejících z tradice církevních kompozic a varhanické praxe. Hojně využívá akordů terciové chromatické příbuznosti, nevyhýbá se alteracím, často pracuje na bázi imitačních a kontrapunktickým technik; v mešní písních nacházíme quasi formu protestantského chorálu. Ačkoliv skutečným vrcholem Machovy tvorby (ve smyslu novátorství) jsou houslové skladby instruktivního charakteru (vycházející ze Ševčíkovy školy), s nimiž se většina mladých houslistů setkávala a dodnes setkává ve výuce na elementárním hudebním stupni, obraťme pozornost k tvorbě duchovní, tedy žánr pro osobu věřícího hudebníka zásadní.
Machovy skladby s duchovními náměty navazují na tradici venkovských kantorů – slouží tak především pro potřeby kůru s ohledem na interpretační možnosti běžných chrámových sborů, složených vesměs z amatérských či poloprofesionálních zpěváků. Melodika těchto kompozic proto záměrně vychází z lidové zpěvnosti a klasicko-romantického základu, mnohdy s důrazem na deklamační propojení hudební a textové složky. Je to jistě jeden z důvodů, proč jsou Machovy skladby dodnes relativně hojně využívány chrámovými tělesy v celé České republice.
Mach napsal 16 mší, z toho 3 vánoční, 1 adventní, k poctě sv. Václavu, sv. Janu Nepomuckému, requiem atd. Nejvýznamnější a zřejmě nejčastěji užívané skladby drobnějšího rozsahu jsou zahrnuty ve sbírce K Oltáři Páně, vydané Česku katolickou charitou v Ústředním církevním nakladatelství v Praze r. 1963. Sešit obsahuje 15 skladeb vážících se k celému církevnímu roku v různém pěveckém i nástrojovém obsazení: např. adventní Rosu dejte, 6 vánočních pastorel, postní Meditace po křížem, velikonoční Regina coeli, píseň Ke Kristu Králi, dvě Ave Maria aj.
Stanislav Mach je autorem několika mešních písní, z nichž některé jsou zařazeny do mešního kancionálů českých a moravských diecézí. Při vzniku těchto písní úzce spolupracoval s dr. Čeňkem Tomíškem, profesorem teologie působícím v Hradci Králové a autorem duchovní literatury. Je to např. velikonoční píseň Rozleťte se, zpěvy vzhůru. Dále pak písně uvedené v dodatku kancionálu pro královéhradeckou diecézi , a to písně S knězem v tomto okamžiku (věnována kněžství), mariánská píseň Pospěš duše do svatyně<, píseň ke sv. Petru a Pavlu Před oltářem nejvyššího. Mnoho Machových písní, t.č. v rukopisné podobě, však ještě stále čeká na své vydání, např. píseň K Tobě, Matko, k branám nebe s refrénem Pod čáslavskou štíhlou věží.

Použité informační zdroje
RESL, Miloš, LUŠTINEC, Jan. Jilemnické kořeny skladatele Stanislava Macha. In Z Českého ráje a Podkrkonoší. Vlastivědný sborník. Svazek 11. Semily : Státní okresní archiv Semily, 1998, 284 stran. ISBN 80-86254-00-3., 79–98.

Další informace o Stanislavu Machovi najdete zde


věnovaný 100. výročí narození čáslavského hudebního skladatele, pedagoga a ředitele kůru

SLAVNOST NAROZENÍ PÁNĚ

Stanislav Mach — III. VÁNOČNÍ MŠE a VÁNOČNÍ PASTORELY
věnováno památce Stanislava Macha a jeho manželky Gabriely
u příležitosti 30. výročí jejich úmrtí
účinkuje Čáslavská chrámová schola a její hosté
24. 12. 2005 ve 24 hodin — chrám sv. Petra a Pavla v Čáslavi

Stanislav Mach — I. VÁNOČNÍ MŠE - S nebes ráje
věnováno památce Stanislava Macha a jeho manželky Gabriely
u příležitosti 30. výročí jejich úmrtí
účinkuje Chrámový sbor kostela sv. Petra a Pavla v Čáslavi
25. 12. 2005 v 9 hodin — chrám sv. Petra a Pavla v Čáslavi

KONCERT UČITELŮ

účinkují pedagogové ZUŠ J. L. Dusíka v Čáslavi
Program: J. S. Bach, C. Franck. Fr. Poulenc, St. Mach
26. 4. 2006 v 18 hodin - koncertní sál ZUŠ J. L. Dusíka v Čáslavi

MAJALES aneb Máj a Les

barokní písně + povídání o barokní hudbě čáslavského regionu
účinkuje Michael Pospíšil a soubor Ritornello
Program: A. V. Michna z Otradovic, Fr. Bridel
12. 5. 2006 v 19 hodin - chrám sv. Petra a Pavla v Čáslavi

VARHANNÍ KONCERT

účinkuje Jaroslav Tůma
Program: J. S. Bach, B. M. Černohorský, improvizace na kompozice St. Macha
9. 6. 2006 v 19 hodin - kostel Církve československé husitské v Čáslavi

MŠE SVATÁ
v den 100. výročí narození Stanislava Macha

Stanislav Mach — PŘED OLTÁŘEM NEJVYŠŠÍHO
Stanislav Mach — S KNĚZEM V TOMTO OKAMŽIKU
Stanislav Mach — POSPĚŠ DUŠE DO SVATYNĚ
Stanislav Mach — ROZLEŤTE SE ZPĚVY VZHŮRU
Stanislav Mach — POD ČÁSLAVSKOU ŠTÍHLOU VĚŽÍ
4. 9. 2006 v 18 hodin - chrám sv. Petra a Pavla v Čáslavi

KONCERT DUCHOVNÍ HUDBY + MŠE SVATÁ
u příležitosti 100. výročí narození Stanislava Macha

Stanislav Mach — PRELUDIUM
Stanislav Mach — PASTORELLA
Stanislav Mach — MEDITACE POD KŘÍŽEM
Stanislav Mach — AVE MARIA in B
Stanislav Mach — KDYŽ OBRÁZEK TVŮJ, MADONO
Stanislav Mach — AVE MARIA in D
Stanislav Mach — K BOŽSKÉMU SRDCI PÁNĚ
Stanislav Mach — Ó VELKÝ BOŽE S NEBES VÝŠE
Stanislav Mach — KE KRISTU KRÁLI
Stanislav Mach — JESU, DULCIS MEMORIA
Stanislav Mach — MODLITBA ZA VLAST
Stanislav Mach — PRELUDIUM

Stanislav Mach — MISSA IN E

účinkují Svatovavřinecký chrámový sbor Jilemnice,
Chrámový sbor Hormí Branná,
Chrámový sbor kostela sv. Petra a Pavla v Čáslavi
a Čáslavská chrámová schola
průvodní slovo PaedDr. Jan Luštinec,
ředitel Krkonoškého muzea v Jilemnici
23. 9. 2006 v 17 hodin
chrám sv. Petra a Pavla v Čáslavi

SLAVNOSTNÍ BOHOSLUŽBA
slavnost sv. Václava

Stanislav Mach — MISSA IN HONOREM SANCTI VENCESLAI
účinkují Chrámový sbor kostela sv. Petra a Pavla v Čáslavi
a Čáslavská chrámová schola
28. 9. 2006 v 9 hodin
chrám sv. Petra a Pavla v Čáslavi

KONCERT DUCHOVNÍ HUDBY + PŘEDNÁŠKA
na téma Hudba z rorátního zpěvníku literátského bratrstva v Čáslavi (1614)

účinkuje komorní sbor Cantica
28. 11. 2006 v 19 hodin
kostel Církve českobratrské evangelické v Čáslavi

PŘEDNÁŠKA
na téma Mše v soudobé české hudbě

přednáší Prof. PaedDr. Michal Nedělka, Ph.D.
12. 12. 2006 od 19 hodin
Malá scéna Dusíkova divadla v Čáslavi

SLAVNOST NAROZENÍ PÁNĚ

Jakub Jan Ryba — ČESKÁ MŠE VÁNOČNÍ "Hej, mistře"
Čáslavská chrámová schola, její hosté
a členové orchestru Vox Bohemica
24. 12. 2006 ve 24 hodin — chrám sv. Petra a Pavla v Čáslavi
25. 12. 2006 ve 14 hodin — chrám sv. Františka Serafinského v Golč. Jeníkově




Čáslavská chrámová schola