podle § 5 odst. 1 a 2 zákona č. 117/2001 Sb. o veřejných sbírkách
a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Oznámení o konání sbírky přijato Krajským úřadem Středočeského kraje
dne 21. 7. 2008, č.j. 111925/2008/KUKS.
Konání sbírky: 19. 10. 2008 - 21. 7. 2011
Právnická osoba: Římskokatolická farnost - děkanství Čáslav
Sídlo: Kostelní náměstí 186/2, 286 01 Čáslav
IČ: 46402721
Osoba pověřená jednat ve věci sbírky jménem právnické osoby:
PhDr. Petra Bělohlávková, Ph.D.
e-mail: pbelohlavkova@seznam.cz
tel. 603 343 302
VARHANY (latinsky organum = nástroj), královský hudební nástroj, který od pradávna fascinoval generace hudebníků i posluchačů. Ve své více než dvoutisícileté historii zažívaly éru svého vrcholného rozkvětu v době barokní a romantické, bohužel i éru záměrného barbarského ničení spolu s dalšími uměleckými hodnotami v době husitských válek. Jako každý nástroj mají i varhany své předchůdce – v tomto případě jsou jimi Panova flétna a dudy. Historie varhan sahá až do doby 3. stol. př. n. l., z níž pocházejí první zmínky o tzv. vodních varhanách (fungujících na principu hydraulickém – tlak vzduchu udržován pomocí vodního sloupce) sestrojených v tehdejší starověké řecké, dnešní egyptské Alexandrii. Tehdy varhany ještě neměly klávesový mechanismus: ovládaly se pomocí táhel a používaly se pro svou zvukovou sílu hlavně v amfiteátrech. O pět století později se prameny zmiňují o tzv. pneumatických varhanách, opatřených měchem. Do Evropy byly varhany přeneseny z Byzancie v 8. století n. l.; původně složily k ceremoniálům, postupně začaly pronikat do chrámů. Od 13. století, s rozvojem vícehlasu v hudbě, dostávají varhany klávesový mechanismus (manuál, později pedál). Svůj stavební vrchol varhany zakusily dvakrát – v době barokní, zejména v protestantských oblastech Německa, kde varhanářství i varhanní hra dosáhla úrovně vrcholného mistrovství (za všechny jmenovaný varhaník a skladatel J. S. Bach), posléze v době romantické, kdy ve snaze o maximálnímu přiblížení orchestrálnímu zvuku, zejména pomocí tzv. smýkavých hlasů barevně napodobujících zvuk smyčcových nástrojů, vznikají tzv. romantické varhany.
Z jakých částí jsou varhany sestaveny?
Po konstrukční stránce jsou varhany největším a mechanicky nejsložitějším nástrojem, sestavených z mnoha částí. Stručně tedy vysvětlení některých z nich.
Varhanní píšťaly jsou zhotoveny ze dřeva nebo z kovu, zpravidla slitiny cínu a olova a existují ve dvou variantách:
retné (tón na nich vzniká podobně jako na principu zobcové flétny – vzduch narazí na hranu nástroje) a jazýčkové
(tón je vytvořen pomocí chvění kovového jazýčku, tedy stejně jako v případě plátkových dřevěných nástrojů – klarinet,
hoboj apod.). Velkost píšťal se může pohybovat mezi 11mm a 10 m.
Manuál (latinsky manus = ruka) je v podstatě klaviatura pro ruce; pedál/pedálnice
(latinsky pes = noha) je klaviatura určená pro nohy. Na hracím stole bývají umístěny nejčastěji
dva nebo tři manuály, uložené nad sebou tak, aby varhaník mohl hrát na dvou manuálech současné a využívat barevné i dynamické odlišnosti rejstříků.
Varhanní rejstřík je charakteristická barva zvuku píšťal, která by měla imitovat nebo připomínat zvuk jiných nástrojů.
Proto se na varhanách nejčastěji setkáváme s rejstříky označenými: Flauta, Piccola, Gamba, Cello, Clarinet, Trompeta, ale i Vox celestis = nebeský hlas.
Vzdušnice, napojené na měch, jsou zásobárny stlačeného vzduchu, který je vháněn do píšťal.
Traktura je mechanismus spojující hrací stůl se vzdušnicemi. Sílu zvuku lze korigovat pomocí zvolených rejstříků nebo zavíráním a otevíráním pohyblivých žaluzií.
A jak je to s historií varhan chrámu sv. Petra a Pavla v Čáslavi?
Nejstarší záznamy z roku 1637 popisují varhany v chrámu sv. Petra a Pavla v Čáslavi jako pozitiv (malé jednomanuálové varhany) s
pedálem. Roku 1731 byly postaveny Janem Jiřím Hermanem nové velké dvoumanuálové varhany s 21 rejstříky. Další proměnu varhan zažil
čáslavský kůr roku 1885, kdy byly stávající materiálově opotřebované varhany nahrazeny novým dvoumanuálovým mechanickým kuželkovým
nástrojem romantického typu z dílny renomovaného pražského varhanáře Emanuela Šimona Petra. V kolaudačním protokolu při převzetí
nového nástroje r. 1886 se profesor pražské konzervatoře a varhaník Josef Foerster vyjadřuje:
„Na žádost slavné rady městské v Čáslavi prozkoumal jsem nové varhany v děkanském chrámu Páně, a dokládám, že varhany tyto jsou
zdařilé a našemu českému umění ku cti jsoucí. … Jsou to především principály obou manuálů, flétna harmonická, gamba, kamzičí roh a
vox célestae, jež vydávávají svědectví o zvláštní píli stavitele varhan co se intonace a charakteristické barvy týká. Kombinací
rejstříků lze na tomto stroji velmi mnoho kontrastujících effektů dosíci, i jest jisto, že stroj tak rozsáhlý a bohatě disponovaný
úplně nahradí orchestr, jejž co do ušlechtilosti tónu, jakožto nástroj liturgický, zajisté i předčí…“
Poslední radikální úpravu varhan provedla pravděpodobně roku 1911 neméně proslulá firma Bratři Paštikové z Prahy, která nástroj
rozšířila na třímanuálový. Dnešní podoba varhan je dispozičně beze změn; to znamená, že varhany mají celkem 43 rejstříků
(I. manuál – 13 rejstříků – Gamba, Cymbal, Roh kamzičí, Mixtura, Trompeta atd., II. manuál – 10 rejstříků – Fugara,
Klarinet atd., III. manuál – 12 rejstříků – Piccola, Oboe, Vox celestis atd. a Pedál – 8 rejstříků – Cello, Posoun, Violonbas atd.)
s tónovým rozsahem C–f3 v manuálu a C–d1 v pedálu. S celkovým počtem kolem 2 a půl tisíce píšťal patří mezi dispozičně i zvukově velmi hodnotné nástroje. Podobný třímanuálový nástroj firmy Bratří Paštikových je zachován např. na pražském Vyšehradě. Varhany (píšťaly, včetně elektrického vzduchového mechanismu) jsou umístěny ve dvou symetricky uspořádaných dvoupatrových skříních v novogotickém slohu s volně stojícím hracím stolem uprostřed kůru. Na varhany chrámu sv. Petra a Pavla v současné době hrají (převážně při bohoslužbách) čtyři varhaníci: téměř denně p. Ladislav Dufek (který se také společně s ing. Škaloudem v rámci možností daných nástrojem stará o chod varhan a provádí běžné opravy), p. Jaroslav Kellar, Jan Kábrt a autorka tohoto článku
Budoucnost varhan?
Nahlédneme-li znovu do historie rekonstrukcí či obměn čáslavských varhan, zjistíme že každé století si podobně jako každá velká stavba vyžádalo rekonstrukci. Blíží se 100 let od té poslední a opotřebování zejména vzdušnicového mechanismu to jen dokazuje. Protože současný, bez nadsázky havarijní stav varhan prakticky nedovoluje jejich koncertní použití a pro použití liturgické je značně omezený, vznikl před pár měsíci projekt, který by alespoň částečně tento problém vyřešil. Jeho součástí je cyklus koncertů, jejichž výtěžek je věnován renovaci varhan. Prvním z nich byl letošní červnový koncert k poctě Jana Josefa Dusíka, čáslavského kantora a varhaníka. Projekt renovace je možné finančně podpořit mj. pomocí veřejné sbírky, schválené Krajským úřadem v Praze. Tato sbírka bude slavnostně zahájena benefičním koncertem v neděli 19. října 2008, v den Slavnosti výročí posvěcení chrámu sv. Petra a Pavla (lidově zvané posvícení). Koncert bude patřit českobrodskému Komornímu smyčcovému orchestru Vox Bohemica, jehož členové jezdí tradičně „vypomoci“ na čáslavský kůr při půlnoční Rybově České mši vánoční. Samotnému koncertu bude předcházet malé povídání o projektu renovace a několik informací o formách zmíněné veřejné sbírky – koncerty, klasické „veřejnosbírkové“ pokladničky a tzv. adopce píšťal: každá píšťala je spojena s konkrétní finanční částkou (př. 300 Kč, 500 Kč, …), která bude formou sběrné listiny připsána na konto sbírky; „adoptivní rodič“ pak obdrží pamětní list a jeho jméno bude zaneseno do listiny, později uložené ve varhanách. Ostatně – přijďte se podívat a hlavně – poslechnout krásnou hudbu do neméně krásných prostor.
50% výtěžku ze vstupného ve prospěch veřejné sbírky
na programu: J. S. Bach, J. Suk aj.
účinkuje:
Komorní orchestr Vox Bohemica
Vstupné: 100,- Kč dospělí / 50,- Kč děti - celé vstupné (100%) věnováno ve prospěch sbírky
19. 10. 2008 v 16 hodin — chrám sv. Petra a Pavla v Čáslavi
na programu:
Roráty a adventní písně z barokních kancionálů
účinkuje:
Čáslavská chrámová schola a její hosté
Čáslavský žesťový kvintet
Libuše Myřátská - soprán
Josef Poživil - jáhen
Zdeněk Mikulka - vojenský kaplan
Vstupné: 100,- Kč dospělí / 50,- Kč děti - celé vstupné (100%) věnováno ve prospěch sbírky
21. 12. 2008 v 16 hodin — chrám sv. Petra a Pavla v Čáslavi
na programu: W. A Mozart, A. Vivaldi, J. Suk aj.
účinkuje:
Komorní orchestr Vox Bohemica
Vstupné: 100,- Kč dospělí / 50,- Kč děti - 50% vstupného ve prospěch sbírky
18. 10. 2009 v 16 hodin — chrám sv. Alžběty v Čáslavi
Sběrná místa:
Chrám sv. Petra a Pavla, Čáslav
Městská knihovna, Čáslav
Dusíkovo divadlo, Čáslav
Informační centrum, Čáslav
21. základna taktického letectva, Čáslav-Chotusice
Cukrárna Café u Saidlů, Čáslav
Nábytek Fišar, Čáslav
Prodejna Laktos, Čáslav
vložení částky v hotovosti a zápis na sběrací listinu
info na pbelohlavkova@seznam.cz nebo tel. 603 343 302
Chcete se stát adoptivním rodičem některé z píšťal čáslavských varhan?
Vyberte si z přiložené tabulky Dispozice varhan, uhraďte adoptivní částku prostřednictvím sběrací listiny nebo pomocí bankovního převodu na účet veřejné sbírky 188227732/0600.
S dokladem o zaplacení nás kontaktujte.
Obdržíte pamětní Adopční listinu vystavenou na Vaše jméno.
